David Zábrž: „Kdo se nezalekne nejisté doby a bude nyní inovovat, vzejde z ní jako vítěz.“

Změnila koronavirová epidemie postoj korporací k inovacím a digitalizaci? Nejen o tom jsme se bavili s Davidem Zábržem, expertem na inovace a startupy.

O nemoci covid-19 a její dopadech toho už bylo řečeno mnoho. Mohl byste nám ale jako člověk s dobrým vhledem jak do startupového, tak do korporátního prostředí srovnat, jak se tyto dva odlišné ekosystémy dokázaly přizpůsobit?

Z mého pohledu, ať už při covid-19 jakkoliv inovovala malá či velká firma, tak to trvalo vždy celkem podobně dlouho. Byla tady nová situace, se kterou nikdo nepočítal, ale reagovat na ni museli všichni. Neplatilo tedy podle mě nutně pravidlo, že by všechny startupy či obecně malé firmy byly flexibilnější. Všichni si museli zvyknout na nastalou situaci a z ní plynoucí digitalizaci. Podobná délka přechodu byla taky dána tím, že změna nepřišla během jednoho dne, ale v řádu týdnů, a za ty týdny to pochopil jak ten startupista, tak i korporace.

Našel byste i něco, v čem covid-19 korporacím pomohl, co se díky němu naučily?

Určitě. Myslím, že to pomohlo korporacím, stejně jako ostatním, především dívat se na věci novým způsobem. Také pomohl s prací s různými novými online nástroji, které se staly nepostradatelné pro zachování plynulého chodu společnosti. I když už před pandemií byly firemní notebooky a telefony s daty určitým standardem, pandemie určitě celkovou digitalizaci velkých firem výrazně urychlila a nyní jsou tak schopné fungovat stoprocentně online.

Přinesl minulý rok nějaké změny v jejich pohledu na investování do inovací?

To je dobrá otázka. V minulém roce jsme v rámci České asociace startupů uskutečnili průzkum mezi českými korporacemi napříč obory. 68 % z dotázaných uvedlo, že v novém situaci způsobené epidemií vidí nové příležitosti k získání konkurenční výhody a až polovina z nich díky tomu také dokonce přehodnotila svůj přístup k inovacím.

Což je z mého pohledu velmi pozitivní zpráva.

Ano, to určitě. Bylo by určitě dobré, kdyby tato doba skutečně nastartovala větší investice do inovací. Celkově si ale myslím, že je to hodně o mindsetu jednotlivých podnikatelů. Jestli se budou bát a nebo vezmou rozum do hrsti a uvědomí si, že kdo se nezalekne nejisté doby a bude nyní inovovat, vzejde z ní jako vítěz. To přesně korespondovalo i s odpověďmi v našem průzkumu. Kdo je otevřený inovacím, ví, že pokud do nich bude právě teď investovat, bude v budoucnu o několik levelů dál než všichni ostatní. Napojení firem a startupů je tou správnou cestou.

Když budeme konkrétnější, co si představit pod slovem inovace v korporaci?

Inovace v korporaci znamená vyzkoušet si novou technologii a tu přetavit do korporátního prostředí se vším, co k tomu patří. Tedy i nastavení nových procesů, efektivnějšího řízení i nového mindsetu. Ilustrativně jednoduchý příklad – uzavíráte měsíčně se spoustou lidí smlouvy a vždy je potřeba prokázat se občanským průkazem. Buď budete přepisovat osobní údaje ručně, což zabere až několik minut vašemu pracovníkovi, a nebo průkaz jednoduše vyfotíte a díky OCR technologii se vše nahraje do core systémů v řádu zlomků sekund. Vždy je nutné myslet na business plán, tedy aby se integrace řešení vyplatila finančně. Každou takovou technologii tedy necháme prověřit v PoC (proof of concept). Celkem jednoduchý proces pro někoho, kdo v tom umí chodit.

Ve skupině VIG ČR máte na starosti konkrétně spolupráci se startupovou scénou. Co to obnáší?

Mou prací je identifikovat potřeby společnosti a jednotlivých oddělení, které inovujeme díky startupům a technologickým firmám. Po sjednocení potřeb společnosti přichází analýza trhu. Startupy nemají velkou historii a peníze na PR, proto mají korporace problém mladé startupy vyhledat. Já osobně těžím z mého networku, díky kterému jsem schopný najít nové příležitosti jakéhokoliv zaměření a propojit je. Zároveň musím dobře vědět, kdo za spolupráci opravdu stojí. Některé startupy nejsou na spolupráci zralé a znalost tohoto startupového trhu je naprosto nezbytná.

Není vždy nutné a ani časově a finančně efektivní, všechno vyvíjet vlastními silami v rámci korporace. Může tady totiž už někdo dávno být, kdo vymyslel přesně takové řešení, které firma potřebuje.

A mají korporace v externí řešení důvěru?

Od toho korporacím pomáhají lidé jako já. Musí být doporučovány jen ty startupy a technologické firmy, které jsou vhodné jak svou vyspělostí technického řešení, tak ale i mindsetem a vyzrálostí zakladatelů. Zkrátka, korporaci nemůžeme napojit na IT systémy a procesy “kluků z garáže”.

Které startupy tedy zajímají korporace nejvíce?

Umělá inteligence a zpracování velkého množství dat a následná personalizace či řízená efektivita je doménou budoucnosti. Zvyšování efektivity či zrychlování úkonů, což je doménou třeba i Foxentry, je jistě velkým tématem v mnoha společnostech. O slovo si dále říká chytrá biometrie či BankID. To je aktuálně jasným trendem. Rozšířená či plně virtuální realita je zajímavá zejména v e-meetincích či personálním onboardingu. Globálně pak jdou do popředí CSR startupy, ale těch je v ČR zatím velmi málo.

Mimo vaše působení ve skupině VIG ČR jste také předsedou České asociace startupů. Co je hlavním cílem této asociace, případně s čím dokážete pomoci?

Fungujeme vlastně jako takový spojovací článek mezi investory, startupy a korporacemi. Startupy, usilující o investici, se nám mohou přímo hlásit. I my sami je díky našemu networku aktivně oslovujeme a to na základě poptávky, která přichází od určité investiční skupiny nebo právě od korporací.

Startupy žádají nejčastěji o zafinancování, nicméně umíme je napojit na právní či daňové poradce a další specialisty. Investorům pomáháme předvybrat ty nejvhodnější a definovat vzájemná očekávání mezi startupem a investorem. Korporacím pomáháme tím, že když řeší konkrétní potřebu, dokážeme ji pokrýt sadou startupů a technologických firem, které jim tuto potřebu vyřeší. Ani velké firmy nesmí usnout na vavřínech a i ony musejí svá oddělení inovovat.

Myslíte si, že je pro startup už skoro nutnost mít v dnešní době investora?

Vidím to jako takový trend. Je samozřejmě na každém, zda chce svůj podíl “prodat”. Za mě platí, že čím později to přijde, samo a organicky, tím je to lepší.

Startupy nicméně často potřebují finančně podpořit v rané fázi, běžně si již ale dnes žádají o tzv. “smart money”. Toto slovní spojení nepředstavuje pouze peníze jako takové, ale i přidanou hodnotu investora. Venture Capital fondy a Angel investoři mohou startup určitě velmi dobře zainvestovat. Ještě větší smysl ale dle mého názoru dává, pokud ho podpoří korporace z oboru, která mu může nabídnout další zdroje jako je vlastní kmen uživatelů, testovací prostředí, zázemí společnosti či know-how a zpětnou vazbu členů představenstva.

Co byste závěrem popřál startupům do tohoto roku?

Zejména zdraví, protože bez toho se to prostě zvládnout nedá. Přeji jim také štěstí na tým lidí a nové zakázky, u kterých budou moci předvést, co umí.