Jan Kalianko o onlajnu a e-shopech: Každý e-shop potřebuje v určité fázi něco jiného

Jan Kalianko o onlajnu a e-shopech: Každý e-shop potřebuje v určité fázi něco jiného

Honza je pořadatelem mnoha akcí pro e-shopaře, jako je třeba E-shop summit nebo Czech On-line Expo. Nyní se stará hlavně o vzdělávání e-shopařů.

Honzo, jak jsi se vůbec dostal k e-shopům a onlajnu?

Nejsem už nejmladší ročník a začínal jsem asi ve 14 letech tvořit svoje webové stránky. Tehdy to bylo ještě docela jednoduché. Asi v 16 jsem začal dělat první weby na zakázku a u internetu jsem tak nějak zůstával. Velký zlom přišel na vysoké škole v roce 2009, kde jsme založili InAu.cz, což byla v té době druhá největší aukce s platbou za příhoz. Bylo to tehdy moderní a ač jsme z dnešního pohledu asi ani nevěděli, co děláme, tak jsme vybudovali obrovský projekt. Bohužel asi za 2 roky přišel Slevomat a sláva těchto aukcí byla pryč. Tak padlo rozhodnutí, že uděláme e-shop. Vytvořili jsme SvětBot.cz, který jsme z úvodní investice kolem 200 000 Kč v roce 2011 dotáhli na obrat kolem 50 mil. Kč. A protože jsem začal cítit, že mě vlastnit e-shop dost omezuje a chci se věnovat raději rodině, tak jsem SvětBot.cz v únoru 2018 prodal.

A čemu se věnuješ teď?

E-shop se prodal firmě, která má přes 20 prodejen po celé ČR a k tomu svoje další 2 e-shopy. Původně jsem k nim šel dělat, že posunu celou jejich e-commerce divizi dále, ale nakonec se ukázalo, že na to firma není zatím připravena, a tak jsem se s obuvnickým on-line prodejem rozloučil úplně.

Nyní říkám, že jsem hlavně otec. Největší důvod, proč jsem firmu prodával, byl fakt, že je mi přes 30 a byl už čas na rodinu. A s firmou bych na ní neměl dost času. Mám teď 8měsíční dceru a strašně si užívám, že s ní denně jsem. Nemohl jsem udělat lépe a vůbec prodeje firmy nelituji.

Já jsem dříve býval strašný workoholik a nedokážu nic nedělat. Takže teď se hlavně věnuji dceři a rodině, ale k tomu si dělám takové menší projekty. Jednak konzultuji pro e-shopy – zaměřuji se na zavádění a optimalizace procesů v e-shopech (nikdo to u nás vlastně nedělá, ale je to zejména u rostoucích firem dost potřeba). Kapacitně mám souběžně tak 3-5 klientů, abych na ně měl čas, ale s většinou spolupracuji dlouhodobě, takže to není tak intenzivní a mám hromadu dalšího volného času.

Další disciplínou, které se věnuji už více jak 5 let, je dlouhodobé a kvalitní vzdělávání e-shopařů. Za ty roky jsem vybudoval několik projektů – začínali jsme e-shopařským letním víkendovým barcampem, který už nepořádáme, ale pokračovali jsme E-shop Summitem, E-shop Klubem, Czech On-line Expem, E-shop Akademií nebo třeba E-shop Tube. Je to takové celé portfolio a funkční ekosystém, kdy se snažím vkládat svůj čas a energii do vzdělávání e-shopařů, protože to podle mě má smysl.

A pak mám hromadu off-line činností. Jsem kluk z vesnice, takže jsem třeba velitel jednotky hasičů, mám nějaká pole, kde hospodařím, věnuji se mnoha nekomerčním a dobročinným věcem anebo třeba v poslední době, protože byly polomy, tak chodím skoro každý den s pilou do lesa. Mám hodně různorodý pracovní rámec a asi i díky tomu, že nic z toho nemusím, ale dělám to rád a neberu to jako práci, ale jako zábavu.

Pociťoval jsi i jistou únavu z onlajnu? Který z tvých mnoha projektů je aktuálně tvoje největší srdcovka?

V poslední době mě fakt nejvíc baví offlinové věci – po tolika letech v on-linu jsem si začal uvědomovat, že život on-line není dlouhodobě nic, co bych chtěl žít. Tedy nemyslím, že on-line mi vadí, ale už nechci sedět 10 hodin denně u počítače a něco ťukat. I proto třeba prakticky nemám sociální sítě a jsem mezi onlajňáky výjimka a exot. Mám jen FB, který skoro nepoužívám, a pak Twitter, kde jsem docela aktivní. Nemám ale třeba sociální sítě vůbec v mobilu, aby mě neotravovaly. Dokonce jsem v mobilu ještě před 2 lety ani neměl data. Dnes je mám, ale za měsíc udělám tak kolem 30-50 MB trafficu, protože mám telefon jen na volání.

Ale zpět k otázce. Když zůstaneme v on-linu, tak mě strašně baví klienti. Chodím k nim a nastavováním procesů nejen že pomáhám firmě, ale hlavně těm obyčejným lidem, kteří v těch firmách denně „dřou“ tu reálnou práci. Jsem s těmi lidmi v kontaktu, řeším s nimi jejich potřeby a reálně jim pomáhám. Naplňuje mě to popravdě více, než proplacená faktura.

U zbytku projektů – největší srdcovka říci nejde, protože akce pro e-shopaře mě prostě baví. Ať už je to Czech On-line Expo, kde nám letos na konci března prošlo za 2 dny halami výstaviště přes 5 300 návštěvníků – to je prostě něco mega, co by mě nikdy nenapadlo, že vůbec můžeme dokázat. A pak to jsou srdcovky jako třeba E-shop Summit.

V čem se liší E-shop summit od podobných akcí na českém trhu?

Je to vlastně jediná reálně e-shopařská konference v ČR. Všechny ostatní, které se tváří jako e-shopařské, jsou jen „další marketingové konference pro e-shopaře“. Summit je něco jiného – je v Budějovicích, kde se sjede jen ta „nejtvrdší“ e-shopařská komunita, a díky tomu, že tam většina přespává na hotelích, tak večerní párty jsou legendární. Vyřeší se na nich hromada spolupráce a lidé se spolu seznamují a vymění hromadu zkušeností.

Navíc program stavím úplně jinak, než jiné akce okolo – jednak mám v programu minimálně polovinu provozních témat, tedy těch, která nejsou o marketingu, ale o provozu, jako logistika, řízení firmy apod., ale hlavně si u nás nemohou partneři koupit přednášku, aby přednášeli o svém produktu. Stejně tak nemám na konferenci samá známá jména – já nadefinuji témata a pak k nim hledám ty nejlepší řečníky, kteří v ČR jsou a kteří se daným tématem zabývají na denní bázi a mají hromadu zkušeností. Výsledkem je, že v seznamu řečníků jich zpravidla více jak půlku nikdo nezná, ale výsledek je super a všichni jsou nadšeni.

Relativní novinkou ve tvých aktivitách je E-shop klub. Co má za poslání?

E-shop Klub, je klub pro e-shopaře, kde děláme 30-50 akcí do roka – od snídaní přes návštěvy u členů až třeba po exkurze do Amazonu. Je to projekt, který bych chtěl, aby do 2-3 let našel dostatek aktivních lidí ve všech regionech ČR a tito lidé aby dělali pro klub akce. Udělat z toho nekomerční komunitní záležitost, kde si budou e-shopaři vyměňovat znalosti, zkušenosti a sdílet know-how. Zatím se to daří, ale v relativně malém meřítku. Ale věřím, že ten projekt má smysl, jen poroste velmi pomalu.

A čím je zvláštní E-shop Tube a E-shop Akademie?

E-shop Tube je náš portál s videi nejen pro e-shopaře. Videa jsou členěna podle řečníků, akcí nebo témat – aktuálně jich máme na jednom místě přes 500 a dalo by se na ně v kuse dívat více jak 14 dnů. E-shop Akademie je zase první studijní program pro e-shopaře. Poprvé proběhla na podzim 2017 a nyní po 2 letech ji budeme na podzim 2019 opakovat. 10 dnů o víkendu se setkáme jako skupina 100+ lidí postupně s více jak 30 profesionály, kteří budou přednášet o všem, co e-shopař potřebuje vědět. Je to takové „dálkové studium e-shopaře“, které je komplexní a za pár korun.

Jaké jsi udělal v podnikání chyby, resp. před čím bys varoval e-shopisty obecně?

To je velmi těžká otázka. Chyby dělá každý a z chyb se člověk učí. Já kdybych dnes začínal, jako jsem začínal s e-commerce před 10 lety, tak bych asi byl úplně jinde. Dneska je všude hromada informací, případových studií, hromada akcí ke vzdělávání a s mnoha lidmi se dá bavit a sdílet zkušenosti. To dříve nebylo a tak bych doporučil nedělat tu chybu, že „vše vím sám nejlépe a nepotřebuji nic vědět“ a vzdělávat se a sdílet zkušenosti. Mnoho lidí má strach, že jim to know-how někdo vykrade, ale každý e-shop je jiný a jde se maximálně inspirovat. Nemyslím si, že sdílením zkušeností potopíte svůj business. I proto jsem já osobně vždy velmi otevřeně mluvil o všem a nikdy mě nikdo „nepředběhl“ u konkurence.

Našel jsi naopak nějaký recept na úspěch v oblasti e-shopů? Postupy a přístupy, co se ti v e-commerce osvědčily?

Zaručený recept na úspěch neexistuje. Vidím hromady chyb u začátečníků – je to nejčastěji naivita a představy, že to bude „strašný business“. A po spuštění e-shopu teprve zjistí, že je to hromada práce. Ono teda není ani moc divu, protože třeba e-shopové platformy lákají, aby si lidé pronajali od nich e-shop a říkají samozřejmě, jak moc je to jednoduché. A když se někdo rozhoduje a dostane tuhle reklamní masáž, tak zákonitě podlehne. Podle mě je to trochu nezodpovědné, ale je to business a tak to chodí.

Primárně di tedy do startu nemyslet, že je to jednoduché – naopak e-shopařina je podle mě mnohem těžší, než běžný kamenný obchod. Ten když uděláte na dobrém místě, tak chodí kolem lidi a když je zaujmete, tak přijdou dovnitř. Na internetu nikdo kolem nechodí a ty lidi tam nějak musíte dostat. Mnoho začátečníků si myslí, že si otevře e-shop a ono to půjde samo. Bohužel ne. Ale na to by se dal napsat samotný velmi obsáhlý článek.

Kdybych to měl zkrátit – pokud někdo chce začít s e-shopem (nebo už e-shopaří a necítí se jistě), tak jsem napsal E-shop Knihu, kde na 500+ stránkách provádím skoro vším, co e-shopař potřebuje. Má asi 4 000 čtenářů a mnoho lidí hodila do reality. Nejsou výjimky, které si kvůli knize e-shop ani nikdy neotevřely. A to není špatně. Byla to jejich nejlepší investice v životě, protože nepromrhali hromadu peněz a času při stavbě e-shopu a že ho dělat nechtějí, zjistili včas.

Dejme tomu že má e-shopista zavedený e-shop, pálí ho dobré bydlo – chtěl by se posunout dál. Co bys mu doporučil?

Kdyby šlo říci něco, co platí paušálně a pomůže všem, to by bylo super. Ale tak to není. Každý e-shop potřebuje v nějaké fázi něco jiného.

Celkově bych to ale paušalizoval a zobecnil tak, že:

  1. E-shopař by se měl vzdělávat – obor je neskutečně dynamický a mnohdy to, co platilo včera, neplatí dnes. Objevují se novinky, na které, když se včas naskočí, udělají divy. Takže vzdělávat se, dbát na vlastní úsudek a nenechat se nachytat obchoďáky na všechno možné.
  2. Neadoptovat každou novinku – to jsem dělal dříve já, že cokoliv bylo nového, tak jsem to chtěl na e-shopu mít. Ukázalo se ale časem, že většina z toho je k ničemu a stojí to čas a peníze. Časem jsem se dostal do stavu, kdy jsem to nechal půl roku nebo rok ozkoušet ostatní, a až když to fungovalo, přidával jsem to já. A bylo to asi to nejlepší, co jsem mohl udělat.
  3. Mít pořád elán a chuť to někam posouvat a růst.
  4. Uvědomovat si, že e-shop je v určitých fázích (např. začátky, růstová fáze, stabilizační fáze apod.) a nebát se investovat čas a peníze do jeho růstu.

Máš zkušenost se špatně vyplněnými objednávkovými formuláři nebo registracemi na své akce? Pokud ano, řešil jsi to nějak? Řeší podobný problém někdo z tvých klientů?

Ano, to se děje běžně. Velmi často lidi něco vyplní a pak se mění faktury, objednávky a údaje jsou tak na nic. Řešení, jak to zvládnout, je několik. Validace políček občas pomůže, ale není to úplně ono. Pak tu jsou služby na doplňování adres apod. Ty jsou fajn, ale pokud jede člověk B2B, tak stejně lidé neznají ani pořádně název firmy nebo IČ, takže se bude pořád měnit. Anebo ještě hůře: „Koupil jsem to na sebe, ale firma mi to proplatí, dejte mi tam její adresu“. S tím nepohne asi nikdo. Je ale fajn mít cokoliv, co tyhle ruční zásahy, které zdržují a otravují, omezí na minimum. Já jsem velký příznivce automatizace a co jde, tak automatizuji. Dlouhodobě to ušetří hromadu času a peněz. Tak ale moc e-shopařů nepřemýšlí a raději dokola dělají ty samé úkony, co je nebaví a otravují, místo toho, aby něco implementovali a měli klid. A i tímto přístupem se liší ti úspěšní od těch neúspěšných.

Díky Honzo a přejeme mnoho úspěchů!